autor: Vladimíra Helebrantová (archivováno ze starého webu)
Nejsme žádní cestovatelé začátečníci, procestovali jsme již téměř celou Evropu a zabrousili i do části Afriky a Asie. Musím však konstatovat, že to, co jsme zažili v Bulharsku, jsme ještě nezažili.
Do Kitenu jsme dorazili někdy po půlnoci. Při vstupu do pokojů, kde jsme byli ubytováni, jsem si vzpomněla na okřídlenou větu z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku – z pokojíčku nás opravdu „přecházel zrak“. Vybavení pokoje bylo naprosto odlišné od vybavení zobrazeného v nabídkovém letáku, který mi byl zaslán e mailem a který Vaše cestovní kancelář uvádí na svých internetových stránkách. Nábytek sešlý věkem, který bych se u nás styděla nabídnout i bezdomovcům, parketová podlaha pamatovala také lepší časy, které již byly nenávratně dávno pryč, stejně tak vybavení koupelny, kam člověk raději vstupoval pouze v obuvi. Dvojlůžko bylo zřejmě určeno pouze pro novomanžele, které tráví noc v těsném objetí, šířka matrace 2 x 60 cm. Na druhém pokoji bylo sice rozkládací křeslo, po jeho rozložení jsme však od použití upustili pro jeho nepoužitelný stav a umístili matraci z dvojlůžka na zem, abychom se neukopali.
Novějším vybavením byla pouze lednice a televize. Deklarovaná varná konvice na pokoji nebyla, teprve na náš dotaz u delegáta jsme ji obdrželi na recepci. V pokynech pro cestu a pobyt zaslaných e mailem uvádíte, že „k dispozici je ložní i koupelnové prádlo“. Pro každého byl k dispozici pouze jeden středně velký ručník, který nebyl vyměněn po celou dobu pobytu. Úklid pokojů spočíval pouze ve vynešení odpadkových košů (v pátek 24.8. se nepodařilo ani toto), na pokojích nebylo nic, čím by bylo možné pokoj uklidit.
Díky úžasně úspornému a „modernímu“ vybavení koupelny byla koupelna po každém sprchování dokonale umyta a člověk řešil, jak neroznosit vodu do pokoje.
Abychom si lépe vychutnali „pohodlí a útulnost“ ubytování každodenně nás obšťastňovala místní plážová diskotéka vzdálená cca 300 m od hotelu svým bohatým a nevyčerpatelným repertoárem zhruba od 22 hodiny až do 6 hodiny ranní. I přes zavřené balkónové dveře jsme rozeznali každou skladbu a mohli nadšeně pokřikovat jako návštěvníci diskotéky a to zadarmo! V místních podmínkách však bylo v pokoji se zavřenými dveřmi poněkud tepleji, kdo nebyl zvyklý spát v tropech tak neusnul. O to lépe jsme však slyšeli diskotéku provozovanou našimi milými bulharskými spolubydlícími, kteří byli ochotni zavřít magnetofon teprve po našich stížnostech na recepci (v 1 hodinu a v 5 hodin ráno, samozřejmě, že ne ve stejný den, abychom se nenudili), ne však pusu (na naše ústní stížnosti delegátovi nás odkazoval na recepci). Ostatně bulharští hosté zřejmě neznají noční klid respektovaný v ostatních zemích Evropské unie, ale i v zemích tzv. třetího světa. Pokřikování, dupání a bouchání dveří až do časných ranních hodin bylo na denním pořádku.
Náš delegát se nám představil ihned po našem příchodu do hotelu (cca v 00:30 hod), vzhledem k tomu, že to nebyl Čech a neměl tedy české jméno, ihned jsme jeho jméno zapomněli a jeho jméno nám tak zůstalo utajeno. Tato schůzka byla první společná a také poslední. Přestože v pokynech pro cestu a pobyt je uvedeno, že „přesný čas konání jednotlivých informačních schůzek s Vaším delegátem Vám bude sdělen při příjezdu v informačních obálkách a během pobytu na informační tabuli označené naším logem v recepci hotelu“ žádné „informační obálky“ jsme neobdrželi po celý pobyt pokud to neměl být papír formátu A4 s názvem „Bulharsko“, který jsme obdrželi při příletu do Burgasu a který obsahoval obecné informace o Bulharsku a zájezdu o velikosti písma 1 mm, tedy pro některé jedince naprosto nečitelný. Na recepci žádné informace o delegátovi či informačních schůzkách nebyly vyvěšeny. Byly zde umístěny pouze informace o výletech, kde však nebylo uvedeno v jaké dny se budou konat. Jak výše uvádím, delegát nás s našimi stížnostmi odkazoval stále na reklamaci u cestovní kanceláře v Praze. Pochopila jsem sice, že nehodlá nic řešit, nicméně jsem mu předala dne …písemnou stížnost na věci, které řešit mohl a dle našeho názoru měl. Písemná stížnost se týkala nedostatečného resp. neexistujícího úklidu pokojů, nemožnosti používat bazén a neúnosného hluku z místní diskotéky. Delegát stížnost převzal, odmítl však cokoliv podepsat s tím, že toto může pouze učinit delegát z Primorska. Potvrzení o přijetí mojí stížnosti mi bylo předáno až na moje několikeré upomínky v odletové hale při odletu do Prahy.
Bazén, který rozhodl, zřejmě bohužel, o volbě „úžasného hotelu“ Puldin, byl stejně úžasný jako ubytování. Po celou dobu pobytu jsme nenašli odvahu se v něm vykoupat a nebyli jsme sami. Koupali se v něm občas pouze bulharské děti. Bazén sice vypadal, že prošel rekonstrukcí, bohužel nejbližší okolí nikoliv. Kraj bazénu lemovala zřejmě původní 1 řada vymývané dlažby, některé dlaždice nebyly ani rozbité. Za touto dlažbou však již následovala udupaná zem, která byla pochopitelně nanášena do vody v bazénu. Lehátka u bazénu měla zřejmě v minulosti bílou barvu, bohužel po celou dobu našeho pobytu byla maskována stejnou hliněnou patinou jako voda v bazénu. V okolí hotelu byla sice zahrada se vzrostlými stromy, pod kterými však nerostla žádná tráva, ale byla zde pouze udusaná zem a místy se podařilo prodrat plevelu. Péči o pěkné okolí hotelu dokládaly i květiny v truhlících a květináčích – některé ještě přežily, jiné to štěstí však neměly.
Protože jsme měli dostatek času, prošli jsme celý Kiten a okolí. Můžeme říci, že obdobně vypadající „hotel“ jsme našli v Kitenu ještě jeden. Stejně tak, jsme navštívili i hotel Kiten beach, ve kterém byli ubytováni také někteří čeští turisté společnosti Parkam a který měl bazén, ve kterém se člověk nemusel bát vykoupat. Jakým způsobem získal „hotel“ Puldin dvě hvězdičky, když hotel Kiten beach má hvězdičky tři, nám je naprosto nejasné. Ubytování v těchto dvou hotelích je zcela neporovnatelné, rozdíl není jedna hvězdička, ale hvězdiček několik. Vzhledem k tomu, co uvádíte ve svých materiálech o hotelu Puldin, jsme nabyly dojmu, že žádný pracovník Vaší cestovní kanceláře se nikdy v tomto hotelu nemohl být podívat. Vřele doporučuji zajet si do tohoto hotelu v sezoně a pobýt zde alespoň týden, myslím, že pak byste do tohoto hotelu posílali lidi jenom za trest. Ne nadarmo se s námi při našem odjezdu loučili tři naše turistky bydlící v tomtéž hotelu se slovy: „Vy se máte. Vy už jedete domů. My tady musíme být ještě do pátku.“
Nutno říci, že naše otřesné ubytování kompenzovaly jedině krásné pláže a čisté moře. Bohužel zážitky z ubytování a také z přístupu delegáta k našim stížnostem byly nepřekonatelné, takže příště se Bulharsku raději vyhnu obloukem a totéž doporučím všem ostatním. Jistější bude asi navštívit Turecko nebo Tunis.