Uniwa N2 – zajímavý telefon s hardwarovou klávesnicí (nejen) pro zrakově postižené – část 3. – testy speciálního software, závěrečné hodnocení

Publikováno 2.1.2019 | Autor: administrator

předchozí kapitola 2 – konstrukce, konektory

Uniwa N2 je nepochybně zajímavě vypadající telefon, na dnešek netypický přítomností hardwarové klávesnice. Cena je příjemně nízká. Ale všechno má i své zápory a jak se nakonec po více jak roce užívání ukázalo, není jich až tak málo.

Softwarové problémy

Při použití Big Launcher nefungovala v některých případech hardwarová klávesnice (asi jeden z podstatných důvodů, proč si člověk takový telefon koupí) a problémů bylo víc, ačkoliv je na telefonu čistý android bez nějaké nastavby výrobce.

Uniwa N2 s programem Big Launcher

Big Launcher byl po této negativní zkušenosti nahrazen aplikací Claria Zoom, kde již tyt problémy nebyly a jejíž prezentaci najdete např. v tomto videu:

případně si můžete projít anglickou recenzi zde:

Claria Zoom: Android App for Partially Sighted & Seniors (2015/09/16)

Firma Claria bohužel ukončila činnost již v roce 2016:

The company Claria definitively closed its doors at the end of 2016.
All phones equipped with Claria software remain operational, but there will be no more updates in the future.

takže do budoucna nelze očekávat žádné aktualizace i když stávající zařízení zůstanou funkční. Aplikace Claria již bohužel není k dispozici na Google Play, nicméně APK balíček (cca 72 MB) lze stále získat např. ze serveru APKPure na odkazu zde.

Hardwarové problémy

V průběhu běžného “městského” používání (tj. žádné adrenalinové sporty ani vystavování dešti / nárazům ap.) “odešla” zadní kamera – po demontáži se ukázalo, že modul kamery byl nekvalitně osazený. Kvůli tomu nyní nefunguje korektně ani přední kamera, protože telefon detekuje jen jeden modul kamery – ten přední, ale bohužel ho považuje za zadní.

Problémy s Bluetooth – byl neustále problém s připojení a špatným párováním BT handsfree – párování je potřeba pokaždé zopakovat znovu. Handsfree je spolehlivé značky Jabra a s jinými zařízeními funguje bez problému.

Klávesnice – po roce začala bohužel zlobit i klávesnice ačkoliv uživatelka není žádný chatovací maniak. Na jedno stisknutí se znak některých kláves vloží vícekrát.

Nabíjení – zřejmě ani usb konektor není osazen příliš kvalitně, protože někdy se telefon bez zjevného důvodu nenabíjí, ale naopak vybíjí.

Verdikt

Celková konstrukce není špatná, materiály nijak viditelně nedegradují, popisky klávesnice se neošoupávají. Bohužel to celé kazí mizerné zpracování některých dílů včetně klávesnice.

Trochu nešťastné řešení je také využití SOS tlačítka pro některé systémové funkce jako např. zamčení telefonu. SOS funkce by se měla sice aktivovat až dlouhým stiskem tlačítka ale v praxi docházelo k aktivaci funkce omylem poměrně často (naštěstí nebyl nastaven kontakt pro SOS volání).

Je samozřejmě možné, že jsme měli smůlu na nepovedený kus, nicméně nemáme v úmyslu pořizovat další abychom to potvrdili nebo vyvrátili.

Uniwa N2 – zajímavý telefon s hardwarovou klávesnicí (nejen) pro zrakově postižené – část 2. – konstrukce, konektory

Publikováno 6.8.2017 | Autor: administrator

předchozí kapitola 1 – úvod a parametry telefonu

Konstrukce

Telefon působí velmi bytelně a díky profilovanému a pogumovanému tělu se drží dobře a z ruky neklouže. Zadní kryt je držen čtyřmi šroubky, součástí balení je malý šroubováček.

Uniwa N2 – přední a zadní strana

Zadní kryt uvádí, že telefon má disponovat odolností IP-68, což by podle Wikipedie znamenalo následující:

IP 6x … vniknutím prachu úplně

IP x8 .. chráněno proti potopení do vody. Zařízení je schopné nepřetržitého potopení do vody za podmínek, které určí výrobce zařízení.

No, mechanickou odolnost a prachotěsnost bych tomu věřil, ale tu odolnost při ponoření do vody až tak ne. Tedy, nějaký deštík tomu asi ublížit nemůže, ale ve vodě bych to nemáchal.

Na bocích telefonu najdeme na jedné straně pravítko, na druhé pak tlačítka ovládání hlasitosti a vypínací tlačítko.

Uniwa N2 – boční strany telefonu

Také se tam nachází tzv. SOS – krátký stisk slouží k zamčení telefonu, dlouhý aktivuje SOS funkci, tj. telefon začne vytáčet přednastavené číslo a pokud se nedovolá, pošle na toto číslo SMS s uživatelsky nastavitelným obsahem. GPS souřadnice telefon ve zmíněné SMS neposílá.

Uniwa N2 – detail boku s SOS tlačítkem

Uniwa N2 – klávesnice

Vypínací tlačítko se nachází na klávesnici – na obrázku je to druhé tlačítko shora, zcela vpravo. Samotná klávesnice je po hmatu dobře rozlišitelná, jednotlivá tlačítka jsou oddělená – ne jako u některých Nokií, které měly cosi jako plát měkké gumy či plastu s vystupujícími “polštářky” tlačítek. Po hmatu jde snadno odlišit i jednotlivé směrové klávesy kolem středového tlačítka pro potvrzení a také pro funkci vysílačky (PTT). Klávesa “5” má pak klasický hmatný “čudlík”. Klávesy nejdou podle mne nijak extra měkce, ale ani příliš ztuha – tak akorát.

Konektory

Konektory na telefonu jsou umístěné dole a disponují gumovými ochrannými záslepkami. K dispozici je klasický 3.5 mm stereo jack na sluchátka nebo handsfree. K nabíjení a přenosu dat slouží standardní microUSB konektor.

Uniwa N2 – konektory

Samotné konektory jsou poměrně hluboce “utopené”, takže klasický micro usb kabel s velkou hranatou koncovkou (levné kabely PremiumCord – jako je tento, ale i standardní kabel dodávaný k telefonům Samsung) se do telefonu nedají zapojit, protože dovnitř ke konektoru nedosáhnou – plastová koncovka kabelu se zasekne o okraj a dál nejde. Kutil by si asi poradil a plast na kabelu obrousil, nicméně je to trochu nepříjemnost. K telefonu dodaný kabel je samozřejmě bez problému, stejně tak např. tento s úzkými kovovými koncovkami.

Ze stejného důvodu pak nejde použít mnohé audio kabely s klasickým 3.5 mm jack konektorem (např. tento), jaký najdeme u běžných sluchátek. I zde je potřeba použít sluchátka s úzkou plastovou koncovkou kolem konektoru, nebo by se musel plast po stranách trochu odbrousit. Úhlový konektor na sluchátkách Koss Porta Pro zapojit šel a sluchátka fungovala, i když subjektivně nebyl konektor docvaknutý. Sluchátka dodaná s telefonem jsou pochopitelně bez problému.

Na horní straně telefonu najdeme krytku, pod kterou se nachází závit k namontování delší anténky pro použití telefonu jako vysílačky (PTT). Tuto funkci jsme nezkoušeli – nemáme k dispozici druhý telefon se stejnou funkcí ani vysílačku. Jednu fotku s nasazenou anténou a tedy telefonem použitelným jako vysílačkou jsem si dovolil vypůjčit z webu výrobce:

Uniwa N2 s nasazenou anténou pro PTT režim

Vedle zmíněné krytky konektoru anténky se nachází LED svítilna, která dobře poslouží třeba při hledání klíčů, nebo jako nouzovka pro posvícení na cestu.

Uniwa N2 – horní strana se svítilnou

Fotoaparát, další konstrukční detaily

Fotoaparát či zadní kamera je podle výrobce 5ti megapixelová s autofokusem. Zatím nebyla testována, ale takovýhle telefon si stejně nikdo kvůli focení kupovat nebude. Krycí sklíčko fotoaparátu je mírně “utopené” takže by se nemělo tak snadno poškrábat.

Uniwa N2 – zadní fotoaparát

Zadní strana telefonu se pak hrdě hlásí k deklarované odolnosti IP-68. Tj. telefon by měl přežít i nějaké to ráchání ve vodě. Nejsem ale nijak žhavý to zkoušet s ohledem na případnou komplikovanou reklamaci.

Uniwa N2 – IP68 info na zadním krytu

Sám výrobce ovšem varuje na štítku níže, že zmíněnou voděodolnost má přístroj pouze pokud jsou všechny gumové záslepky konektorů na svých místech. Krom toho nedoporučuje ponořovat přístroj do vody po nějakém nárazu.

Uniwa N2 – IP68 varování na zadním krytu

Jinak pokud vás zajímá, proč tu nemám fotky vnitřku telefonu, tak je to tím, že telefon jsem měl k nafocení jen na chvilku a aktuálně ho uživatelka už používá, takže není příliš nadšená z toho, že bych jí do něj zas lezl 🙂 Tak si opět jednu fotku vypůjčím z webu výrobce:

Uniwa N2 – vnitřek, baterie

Různé drobnosti na závěr

Líbilo se nám robustní zpracování i výrazné oranžovo-černé barevné provedení. Takový telefon by mohl leccos vydržet a tak snadno se neztratí. Plastovo/gumové “pancéřování” by mělo telefon slušně chránit proti mechanickému poškození.

Uniwa N2 – detail rohu

Jinak je to taky po hodně dlouhé době telefon, který disponuje poutkem na šňůrku.

Uniwa N2 – poutko

Sice s ohledem na hmotnost pochybuju, že by tohohle macka někdo nosil na krku, ale někdy je užitečné mít možnost tam dát aspoň krátké poutko, pokud se někdo bojí, že mu telefon vypadne z ruky.

V poslední kapitole se budeme věnovat softwaru – hlavně použitím s hlasovým výstupem Google TalkBack a speciální aplikací Big Launcher. Teprve vzniká, tak mějte trpělivost 🙂

Uniwa N2 – zajímavý telefon s hardwarovou klávesnicí (nejen) pro zrakově postižené – část 1. – úvod a parametry telefonu

Publikováno 23.7.2017 | Autor: administrator

Odpovědět

S ohledem na rozsáhlost recenze a taky omezený volný čas autora bylo rozhodnuto o rozdělení na kapitoly, které budou postupně přibývat.

Tlačítkové chytré telefony jsou kriticky ohrožený druh

Telefonů s hardwarovými tlačítky je v dnešní době jako šafránu. Ještě nedávno se celkem držely telefony BlackBerry, ale jinak byla klávesnice doménou levných “hloupých” telefonů a smartphony zastupovala akorát široká škála “šmatlacích placiček”, jak to někdo nazval na jedné diskuzi. Dokonce i kontextová tlačítka u smartphonů se pomalu přeměnila na dotykové plošky, případně se zcela přenesla na displej. Výjimku tvoří akorát tzv. odolné telefony jako např. Samsung Galaxy Xcover nebo modely značek jako např. CAT.

Pak tu máme ještě tzv. datové terminály / kolektory – zařízení firem jako je např. Datalogic, Honewell, Cipherlab apod. Ty jsou většinou s Windows CE a jejich cena začíná někde na 12 000 Kč a běžně se pohybuje kolem 30 000 Kč. Prostě nic, co by si člověk pořídil jako telefon.

Zrakově postižení využívají (krom různých způsobů úprav barev a zvětšení obrazovky) hlavně hlasový výstup, který jim říká, kde se zrovna nachází a jaký text tam je. U tlačítkového telefonu mají hmatovou odezvu kam s “kurzorem” pohybují, kdežto u dotykového telefonu jsou nuceni si pamatovat, kde jaké ovládací prvky zhruba jsou, což je poněkud nepohodlné. Mnozí z nich by si vystačili i s hloupým telefonem ala Aligator, kdyby ovšem telefon měl hlasový výstup = četl položky menu, zadávané číslo, informaci o volajícím nebo SMS zprávy… Bohužel, takový hloupý telefon se u nás nikdy neprodával i když v USA šel sehnat např. Samsung Haven SCH-U320, který recenzovali pro zrakově postižené zde.

Začalo to Nokií C5

Výsledek byl tedy takový, že uživatelé, kterým by funkčně stačil hloupý telefon, si byli nuceni pořídit chytrý, aby bylo možné zajistit hlasový výstup. Jedním z těch levnějších řešení byla právě sestrou zvolená Nokia C5 s hlasovým výstupem přímo od Nokie (video recenze tu).

Telefon bohužel dosluhuje a už ani nejde získat zmíněné programy díky přístupu Microsoftu k firmě Nokia po jejím převzetí. Bylo tedy potřeba se podívat po nástupci a tím se stal právě čínský telefon Uniwa N2.

obrázek telefonu Uniwa N2 vedle Nokia C5

Vlevo Nokia C5, vpravo Uniwa N2 (nožík Victorinox Camper slouží jako měřítko 🙂 )

Uniwa N2 – tlačítkáč s Androidem

Telefon se dá pořídit na čínském prodejním portále Aliexpress za cca 3500 Kč vč. DPH a poplatků za vyclení Českou Poštou. Balení bylo ve střídmé krabici z hnědého recyklovaného papíru, jaký dnes běžně používají i známí výrobci jako Xiaomi nebo Samsung. K našemu velkému překvapení byl již telefon přepnut do češtiny.

Uniwa N2 v ruce sedí docela dobře

Ač má telefon na dnešní smartphony celkem malý displej – 3.5 palce – tak zas až tak malý není. V ruce ale sedí dobře.

Parametry telefonu

Až na přítomnost klávesnice a odolnější konstrukci se jedná o parametrově průměrný telefon. Poháněn je procesorem MediaTek MT6580, má 1GB RAM, interní paměť 8GB a slot na microSD karty až do 32 GB. Displej je 3.5 palcový IPS, klasický kapacitní dotykový, s rozlišením 960*640px. Překvapí nainstalovaný čistý Android 6.0 Marshmallow.

Telefon je dual-SIM, quadband, má podporu NFC a disponuje i FM rádiem. Zajímavostí je např. přítomnost SOS tlačítka (mají např. i telefony Aligator), LED svítilny a také funkce PTT – neboli funkce klasické analogové vysílačky na frekvenci 400-470MHz. Aby bylo možné tuto funkci využít, je potřeba namontovat přibalenou anténku a ostatní musí mít buď stejný telefon, nebo vysílačky pro stejnou frekvenci.

Kamery jsou dvě – přední 2.0MP, zadní 5.0MP s přisvícením. Na baterii 2700mAh by měl telefon vydržet až 120 hodin.

Další kapitola: část 2. – konstrukce, konektory

Podrobné specifikace z webu výrobce uvádím zde:

Features & Specification

UNIWA N2 3.5 Inch Touch Screen IP68 Waterproof Rugged Android Phone with Keyboard

1) Android Phone with Keyboard

2) Support NFC

3) Android 6.0 Marshmallow OS

4) SOS Function

5) Analog Walkie Talkie

6) E-Compass, Hightlight Torch

7) IP68 Waterproof

Model No. UNIWA N2

Waterproof Level IP68

Dimensions 150*66*19mm

Net Weight 208g(with battery)

Style Bar

Service Unlocked

Shell Material Plastic

Band 2G: GSM850/900/1800/1900MHz; 3G:WCDMA850/900/1900/2100MHz

SIM card Dual micro SIM card dual standby

OS Android 6.0 Marshmallow

CPU MT6580 Cortex A53 quad core, 1.3GHz; Mali-400-MP2

RAM 1GB RAM

ROM 8GB ROM, support TF card up to 32GB max

Screen 3.5 inch IPS capacitive touch screen, 960*640px, 320dpi

Phonebook 500

Message SMS/MMS

Input Handwrite/Keypad

Mobile internet WAP/WiFi

Data transfer USB/Bluetooth

Earphone Port 3.5mm

FM Radio Yes, earphone needed

Camera Double cameras, 2.0MP front camera, 5.0MP back camera with flashlight

WiFi Yes, IEEE802.11 a/b/g/n, support 2.5GHz/5.0GHz dual band wifi

GPS Yes,also support A-GPS

Bluetooth Yes, V4.0+EDR

NFC Yes, support

Walkie Takie Yes, analog walkie talkie 400-470MHz

Outdoor Tools E-compass, highlight torch, SOS function

Sensor Light sensor, proximity sensor, gravity sensor

Battery Built in 2700mAh battery

Standby time Up to 120 hours

Other Features Email, wallpapers, calendar, calculator, clock, wifi hotpot, etc

Languages English, Afrikaans, Bahasa Indonesia, Bahasa Melayu, Catala, Cestina, Dansk, Deutsch, Eesti, Espanol, Filipino, French, Hrvatski, Isizulu, Kiswahili, Italiano, Latviesu, Lietuviu, Magyar, Nederlands, Norsk, Polish, Portuguese, Romanian, Rumantsch, Slovencina, Slovenscina, Suomi, Svenska, Vietnamese, Turkish, Greek, Bulgarian, Russian, Serbian, Ukrainian, Urdu, Hebrew, Arabic, Persian, Thai, Khmer, Hindi, Bengali, Japanese, Korean, Simplified/Traditional Chinese

Color Yellow

Accessories 1 x USB Cable

1 x earphone

1 x USB Charger

1 x walkie talkie antenna

1 x mini screwer

Další kapitola: část 2. – konstrukce, konektory

Prosba na pokročilé uživatele QGISu – překlady hydrologické a klimatologické terminologie

Publikováno 21.3.2017 | Autor: administrator

Milí čtenáři, rád bych touto formou požádal všechny uživatele QGISu s pokročilejšími znalostmi terminologie především v oblasti hydrologie, nebo klimatologie, zda by nebyli ochotni se podílet na zlepšení českého překladu uživatelského rozhraní programu.

Samozřejmě se můžete přihlásit do překladatelského týmu – informace zde. Nicméně uvítám i nárazovou pomoc – překlad či oprava pár terminů. Z tohoto důvodu jsem vyrobil online tabulku na Tabulkách Google (po kliknutí na obrázek přejdete na tabulku):

Tabulka je veřejně dostupná bez nutnosti přihlášení a vše funguje jednoduše v internetovém prohlížeči, tak se nebojte přispět svou troškou do mlýna. Vaši práci nepochybně ocení čeští uživatelé QGISu.

díky 🙂

PS: pokud byste na tabulku chtěli odkázat někoho dalšího, můžete použít pohodlnější zkrácený odkaz www.bit.ly/qgiscesky

Moje mimopracovní aktivity :-)

Publikováno 19.3.2017 | Autor: administrator

Odpovědět

Ve svém volném čase provozuji různé aktivity tak či onak související s free software apod:

1) překladatelská činnost

Dříve offline s pomocí nástroje QT Linguist, nyní online přes cloudový nástroj Transifex se podílím na překladu rozhraní bezplatně dostupného GIS nástroje QGIS a jsem také jedním z koordinátorů českého překladatelského týmu.

2) cliparty

Vektorový grafický editor Inkscape patří spolu s rastrovým editorem GIMP mezi mé oblíbené a často používané programy pro práci s grafikou jak v Linuxu, tak ve Windows. Často čerpám zdrojové “komponenty” z OpenClipart Library, takže jsem časem dospěl k tomu, že bych měl také něčím přispět.

Všechny mnou nahrané cliparty si můžete stáhnout zde. Vše je pod licencí Creative Commons Zero 1.0 Public Domain License, která vás nijak neomezuje.

článek budu průběžně aktualizovat

Ahoj všichni!

Publikováno 12.3.2017 | Autor: administrator

Odpovědět

Po delší době jsem udělal vážné rozhodnutí a rozhodl se přemigrovat svoje stránky (a taky část rodinných) z Webnode někam jinam.

Webzdarma s možností WordPressu pro mne byl od počátku favorit a nakonec i vítěz.

Postupně sem budu převádět obsah starých webovek, které posléze zruším. Také se snad dostanu k novým článkům, které se z toho, či onoho důvodu nehodí na můj blog.

Moje bývalá i současná fototechnika

Publikováno 15.1.2010 | Autor: administrator

Odpovědět

(archivováno ze starého webu)

Rozhodl jsem se, že zde udělám takovou malou přehlídku mašin, se kterými jsem svého času fotil.

Můj první foťák byl Belomo Vilia

Belomo Vilia (obrázek z Photohistory.ru)

Belomo Vilia (obrázek z Photohistory.ru)

Což je kompakt s objektivem 40 mm a světelností f/4 (3 čočky), vyráběný v Leningradu tehdejším Sovětském svazu v letech 1973-86. Nabízel časy závěrky 1/15 – 1/250 i režim B, neměl žádný expozimetr, byl plně manuální. Foťák už nevlastním, skončil kdesi v propadlišti dějin.

To další mašina – Agfa Optima Sensor electronic 535

Agfa Optima Sensor electronic 535

– už byla jinačí kafe, obsahovala celkem jednoduchý ale velmi dobře funkční expozimetr (když byly nastavené parametry OK, rozsvítilo se v hledáčku zelené světélko a šla zmáčknout spoušť,jinak se rozsvítilo červené a bylo potřeba změnit nastavení)

– tady jsou nějaké parametry (převzato vč. obrázku z http://www.edition-oldenburg.de/agfa_optima.html)

Objektiv: Solitar 1:2,8/40 mm (4 čočky)
Závěrka: 1/30 s – 1/500 plynule, Agfa Paratronic
Clona: 2,8 – 22
Rozměry: 104 x 70 x 56 mm
Váha: 255 g
Batterie: 3 x alkalické “knoflíky” 625G
Výroba: Mnichov, Německo

O tenhle foťák jsem bohužel přišel, když se s námi při jízdě po Dunaji převrátil člun. Zajímavý článek se spoustou informací o “příbuzném” tohoto foťáku (zvenku vypadá úplně stejně) najdete tady.

K první zrcadlovce jsem se dostal roku 1999, kdy jsem fotil zatmění slunce. Od dědy jsem si tehdy půjčil Practicu, která mi nakonec zůstala:

Practica LTL – 3

– vyráběna od listopadu 1975 do března 1978; celkem vyrobeno 349 919 kusů (*)

– kovová lamelová závěrka s časy 1 s – 1/1000 s + B, objektivy na závit M42

– TTL měření při pracovní cloně, spouští se tlačítkem nad spouští, indikace v hledáčku pomocí ručičky

– 10s samospoušť – mechanická (páčka dole vlevo pod spouští), knoflíková baterie pro expozimetr

Ta moje má objektiv Pentacon auto 1,8/50. Mám k ní i sadu mezikroužků, taky teleobjektiv Pentacon 4/200 a časem mi přibyl i objektiv Helios 2/58. Ten byl, pokud si vzpomínám, dodáván jako základní objektiv k tomu Zenitu, co se prodával v provedení fotopuška apodle ohlasů na webu to nebylo vůbec špatné sklo.

Tahle Practica mě provázela na spoustě dovolených a pracovala výborně. Když jsem ji dostal, věděl jsem, že expozimetr mírně podhodnocuje, ale s tím se dalo počítat. Až po pár letech začala zlobit – v Tunisu mi zmršila pár fotek, když zjevně trochu prokluzoval posun filmu – některé fotky byly částečně překryté a mnohdy zcela nepoužitelné. Připisovali jsme to místním vedrům, i když jsem se k foťáku choval slušně, na pláž ho nenosil a už vůbec ho nikdy nenechával na sluníčku jen tak.

Bohužel problémy přetrvávaly, takže jsem nakonec zašel ke Škodovi a v servisu se předběžně informoval. Dotyčný pán mi řekl, že podle všeho to vypadá na prasklou rolnu, a že se to prostě časem stává. Takže jsem si nakonec nechal rolnu vyměnit a při té příležitosti i poštělovat expozimetr a foťák je nadále provozuschopný.

Pro zájemce o další informace mohu doporučit velmi podrobný článek pana Sýkory na Paladixu.

Canon EOS Rebel GII alias EOS 3000N

Tenhle foťák má trochu netradiční označení, takže když jsem měl možnost ho za velmi výhodnou cenu koupit, nebyl jsem si jist, zda to není nějaká faleš. Přes net jsem nakonec zjistil, že je to EOS 3000N pro americký trh (všechny canoňácké zrcadlovky mají v Americe takovéhle „akční“ názvy – Rebel, Elan atd.). Takže jsem ho nakonec vzal a nějakou dobu i používal. Jenomže to už se čímdál víc rozmáhaly digitály a já toužil po nějakém digitálu a pokud možno po pořádném foťáku (měli jsme už tehdy jeden digi kompakt). A tak jsem ho poslal do oběhu – snad ho využije někdo další.

Canon A35F

Přibližně ve stejnou dobu se ke mně dostal můj v pořadí již třetí kompakt – a to Canon A35F. Dostal jsem ho od známého z obchodu, jako věc, kterou stejně nikdy neprodá, tak ať si to vezmu. Nedělal jsem si žádné iluze ale nakonec se z něj vyklubal velmi slušně fotící kompakt s dálkoměrným ostřením. Stále ještě ho mám 🙂

pár informací:
– na trh uveden roku 1978
– objektiv 40mm f/2.8
– závěrka EV 9 (f/2.8 at 1/60 sec.) – 17 (f/20 at 1/320 sec.) při ISO 100
– mechanická samospoušť
– průhledový hledáček s dálkoměrným ostřením (při zaostření nemá snímaný objekt „duchy“, dojde k překrytí obou obrazů)
– automatická expozice – CdS článek pro měření expozice v rozsahu EV 9 – 17 (při ISO 100), citlivost filmu ISO 25 – 400
– napájení – 1,35V knoflík + 1 x AA baterie pro blesk, k dispozici kontrola baterie
– vestavěný blesk s ručním vyklopením, nastavení blesku automatické
– převíjení filmu ruční

víc informací o téhle mašince najdete třeba na stránkách Canon camera museum

Protože DSLR (digitální zrcadlovky) byly tehdy na můj vkus docela drahé – na to, co jsem dříve mohl dělat s praktikou, pár skly a mezikroužky, bych potřeboval vybavení za cca 30 tisíc a to jsem se ještě držel relativně při zemi. Nakonec jsem tedy zvolil kompromis a koupil EVF – konkrétně FUJI Finepix S9600, což je podle všeho cosi jako zrcadlovka bez zrcadla (místo zrcadla to má LCD hledáček) a objektiv s 10x optickým (!) manuálním zoomem je napevno. Jinak se to ale zrcadlovce dost podobá jak vzhledem, tak ovládáním a pár lidí si tuhle mašinu už se zrcadlovkou spletlo.

Bulharsko – Hotel Puldin, aneb exkurze do dob socialismu

Publikováno 23.6.2008 | Autor: administrator

Odpovědět

autor: Vladimíra Helebrantová (archivováno ze starého webu)

Nejsme žádní cestovatelé začátečníci, procestovali jsme již téměř celou Evropu a zabrousili i do části Afriky a Asie. Musím však konstatovat, že to, co jsme zažili v Bulharsku, jsme ještě nezažili.

Do Kitenu jsme dorazili někdy po půlnoci. Při vstupu do pokojů, kde jsme byli ubytováni, jsem si vzpomněla na okřídlenou větu z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku – z pokojíčku nás opravdu „přecházel zrak“. Vybavení pokoje bylo naprosto odlišné od vybavení zobrazeného v nabídkovém letáku, který mi byl zaslán e mailem a který Vaše cestovní kancelář uvádí na svých internetových stránkách. Nábytek sešlý věkem, který bych se u nás styděla nabídnout i bezdomovcům, parketová podlaha pamatovala také lepší časy, které již byly nenávratně dávno pryč, stejně tak vybavení koupelny, kam člověk raději vstupoval pouze v obuvi. Dvojlůžko bylo zřejmě určeno pouze pro novomanžele, které tráví noc v těsném objetí, šířka matrace 2 x 60 cm. Na druhém pokoji bylo sice rozkládací křeslo, po jeho rozložení jsme však od použití upustili pro jeho nepoužitelný stav a umístili matraci z dvojlůžka na zem, abychom se neukopali.

tak tohle byla ta naše úžasná postýlka 🙂 ty dva papíry na ní jsou opravdu velikosti A4

součástí hotelového pokoje bylo též toto úžasné křesílko, ze kterého se vyklubala přistýlka

křeslo po rozložení na přistýlku

Novějším vybavením byla pouze lednice a televize. Deklarovaná varná konvice na pokoji nebyla, teprve na náš dotaz u delegáta jsme ji obdrželi na recepci. V pokynech pro cestu a pobyt zaslaných e mailem uvádíte, že „k dispozici je ložní i koupelnové prádlo“. Pro každého byl k dispozici pouze jeden středně velký ručník, který nebyl vyměněn po celou dobu pobytu. Úklid pokojů spočíval pouze ve vynešení odpadkových košů (v pátek 24.8. se nepodařilo ani toto), na pokojích nebylo nic, čím by bylo možné pokoj uklidit.

Díky úžasně úspornému a „modernímu“ vybavení koupelny byla koupelna po každém sprchování dokonale umyta a člověk řešil, jak neroznosit vodu do pokoje.

naše krásná hotelová koupelna – sprcha byla po levé straně, sprchovali jsme se raději v plážových pantoflích

Abychom si lépe vychutnali „pohodlí a útulnost“ ubytování každodenně nás obšťastňovala místní plážová diskotéka vzdálená cca 300 m od hotelu svým bohatým a nevyčerpatelným repertoárem zhruba od 22 hodiny až do 6 hodiny ranní. I přes zavřené balkónové dveře jsme rozeznali každou skladbu a mohli nadšeně pokřikovat jako návštěvníci diskotéky a to zadarmo! V místních podmínkách však bylo v pokoji se zavřenými dveřmi poněkud tepleji, kdo nebyl zvyklý spát v tropech tak neusnul. O to lépe jsme však slyšeli diskotéku provozovanou našimi milými bulharskými spolubydlícími, kteří byli ochotni zavřít magnetofon teprve po našich stížnostech na recepci (v 1 hodinu a v 5 hodin ráno, samozřejmě, že ne ve stejný den, abychom se nenudili), ne však pusu (na naše ústní stížnosti delegátovi nás odkazoval na recepci). Ostatně bulharští hosté zřejmě neznají noční klid respektovaný v ostatních zemích Evropské unie, ale i v zemích tzv. třetího světa. Pokřikování, dupání a bouchání dveří až do časných ranních hodin bylo na denním pořádku.

mezi vybavení hotelu patřilo i perfektně vybavené dětské hřiště téměř archivního stáří

Náš delegát se nám představil ihned po našem příchodu do hotelu (cca v 00:30 hod), vzhledem k tomu, že to nebyl Čech a neměl tedy české jméno, ihned jsme jeho jméno zapomněli a jeho jméno nám tak zůstalo utajeno. Tato schůzka byla první společná a také poslední. Přestože v pokynech pro cestu a pobyt je uvedeno, že „přesný čas konání jednotlivých informačních schůzek s Vaším delegátem Vám bude sdělen při příjezdu v informačních obálkách a během pobytu na informační tabuli označené naším logem v recepci hotelu“ žádné „informační obálky“ jsme neobdrželi po celý pobyt pokud to neměl být papír formátu A4 s názvem „Bulharsko“, který jsme obdrželi při příletu do Burgasu a který obsahoval obecné informace o Bulharsku a zájezdu o velikosti písma 1 mm, tedy pro některé jedince naprosto nečitelný. Na recepci žádné informace o delegátovi či informačních schůzkách nebyly vyvěšeny. Byly zde umístěny pouze informace o výletech, kde však nebylo uvedeno v jaké dny se budou konat. Jak výše uvádím, delegát nás s našimi stížnostmi odkazoval stále na reklamaci u cestovní kanceláře v Praze. Pochopila jsem sice, že nehodlá nic řešit, nicméně jsem mu předala dne …písemnou stížnost na věci, které řešit mohl a dle našeho názoru měl. Písemná stížnost se týkala nedostatečného resp. neexistujícího úklidu pokojů, nemožnosti používat bazén a neúnosného hluku z místní diskotéky. Delegát stížnost převzal, odmítl však cokoliv podepsat s tím, že toto může pouze učinit delegát z Primorska. Potvrzení o přijetí mojí stížnosti mi bylo předáno až na moje několikeré upomínky v odletové hale při odletu do Prahy.

Bazén, který rozhodl, zřejmě bohužel, o volbě „úžasného hotelu“ Puldin, byl stejně úžasný jako ubytování. Po celou dobu pobytu jsme nenašli odvahu se v něm vykoupat a nebyli jsme sami. Koupali se v něm občas pouze bulharské děti. Bazén sice vypadal, že prošel rekonstrukcí, bohužel nejbližší okolí nikoliv. Kraj bazénu lemovala zřejmě původní 1 řada vymývané dlažby, některé dlaždice nebyly ani rozbité. Za touto dlažbou však již následovala udupaná zem, která byla pochopitelně nanášena do vody v bazénu. Lehátka u bazénu měla zřejmě v minulosti bílou barvu, bohužel po celou dobu našeho pobytu byla maskována stejnou hliněnou patinou jako voda v bazénu. V okolí hotelu byla sice zahrada se vzrostlými stromy, pod kterými však nerostla žádná tráva, ale byla zde pouze udusaná zem a místy se podařilo prodrat plevelu. Péči o pěkné okolí hotelu dokládaly i květiny v truhlících a květináčích – některé ještě přežily, jiné to štěstí však neměly.

Protože jsme měli dostatek času, prošli jsme celý Kiten a okolí. Můžeme říci, že obdobně vypadající „hotel“ jsme našli v Kitenu ještě jeden. Stejně tak, jsme navštívili i hotel Kiten beach, ve kterém byli ubytováni také někteří čeští turisté společnosti Parkam a který měl bazén, ve kterém se člověk nemusel bát vykoupat. Jakým způsobem získal „hotel“ Puldin dvě hvězdičky, když hotel Kiten beach má hvězdičky tři, nám je naprosto nejasné. Ubytování v těchto dvou hotelích je zcela neporovnatelné, rozdíl není jedna hvězdička, ale hvězdiček několik. Vzhledem k tomu, co uvádíte ve svých materiálech o hotelu Puldin, jsme nabyly dojmu, že žádný pracovník Vaší cestovní kanceláře se nikdy v tomto hotelu nemohl být podívat. Vřele doporučuji zajet si do tohoto hotelu v sezoně a pobýt zde alespoň týden, myslím, že pak byste do tohoto hotelu posílali lidi jenom za trest. Ne nadarmo se s námi při našem odjezdu loučili tři naše turistky bydlící v tomtéž hotelu se slovy: „Vy se máte. Vy už jedete domů. My tady musíme být ještě do pátku.“

Nutno říci, že naše otřesné ubytování kompenzovaly jedině krásné pláže a čisté moře. Bohužel zážitky z ubytování a také z přístupu delegáta k našim stížnostem byly nepřekonatelné, takže příště se Bulharsku raději vyhnu obloukem a totéž doporučím všem ostatním. Jistější bude asi navštívit Turecko nebo Tunis.